{nov hern jazyk pouit pro programy i rozhovory (je to to stejn):

na potku me, ale nemus bt pkaz LABELS <jmno>,..., kter deklaruje
vechna nvt; je to proto, aby byly vechny pouit identifiktory
jednoznan specifikovateln
kad pkaz zan na zatku dku svm jmnem (identifiktor pkazu)
a kon koncem dku (je povolen string na vce dk, ale to se pozn)
+existuje speciln pkaz LABEL <jmno> definujc u deklarovan nvt
+je-li pkaz <jmno>: "<etzec>", vyvol se speciln pkaz
 <pkaz> <jmno> "<etzec>" oznaen direktivou TALK
!toto je snad jedin zprznnina tohota jazyka; gpl1 jich ale ml mnohem vc
*kon-li dek znakem \, znamen to pokraovn na dalm dku, ale
 toto rozplen plat i jako oddlova parametr ---> nelze ho pout
 uprosted mat. vrazu!

nsleduje seznam parametr oddlench podle kontextu, je mohou bt:
1) sla integer
2) etzce uzaven do ()
3) identifiktor danho typu i nvt
4) matematick vraz uzaven do ()

ad 1) slo je vdy typu integer

ad 2) etzec zan a kon uvozovkami a je v nm povolen konec dku
  - pekompiluje se jako index, etzce jsou pipojovny do danho
    seznamu
  - oddkovn je povoleno pouze v nm
  - jsou bu typu 1 --- jsou uren pro hru (TALK...)
    nebo typu 2 --- pouze pro kompilaci (cesta)

ad 3) identifiktory mohou bt jmna promnnch, ON/OFF,...
 - identifiktory maj spolen prostor jmen, aby bylo mono jednoznan
   odvodit, co je co; v kadm prostoru jsou oslovny 1..N
 - identifiktory jsou pedny do procedury jako nkolik seznam, podle
   kterch se pak ident. vyhled a najde se odpovdajc pkaz
 - nen dovoleno tvoit nov identifiktory (u kvli rozeznn typu),
   tedy nap. promnn mus bt pedem deklarovny nkde jinde
 - neznm identifiktor je chyba
ad 3 nvt) pekompiluje se jako relativn odkaz do binrnho kdu
  - je to nco jako identifiktor (m s nimi spolen jmenn prostor)
  - ale je lokln, nikde jinde se nesdl
  - dopedn nvt (a tedy ani neznm identifiktory) neexistuj, protoe
    se definuj na po. programu inic. pkazem LABEL
  - relativn odkaz je vzhledem ke konci tohoto a tedy zatku nsledujcho
    pkazu, protoe pak se to lehce pite k SI po peten vech
    parametr
*podrobn uren, co je co, spov v dalm inf. bajtu:
 (0=nvt, 1..X=tda)

ad 4) matematick vraz se skld z opertor +-*/% &|^! a zvorek
  - jako opertory jsou v nm povoleny sla a identifiktory
  - je tak mono testovat hodnoty promnnch, stav ON/OFF/AWAY...
  - mus se vlzt na 1 dek (oddkovn je povoleno pouze u etzce


kompiltor nate z definice seznam vech identifiktor s jejich tdami:
CLASS <slo>
  <identifiktor> <hodnota>
  ...
CLASS...
kompiltor zkontroluje ppadn duplicity a zda jsou obsazeny skuten
jen tdy 1..N; identifiktory ukld v setdn form; ke kadmu
identifiktoru mus bt piazena jeho hodnota (OFF=1, ON=2...), na rozdl
od ostatnch index toto nen index a nemus bt tvaru 1..N

a seznam vech pkaz:
<jmno> [TALK] <slo> <podslo> <parametr1> <parametr2>...,
kde <parametrX> me bt 1..5 podle danho typu
a pokud je to 3 (identifiktor), mus se uvst jet pomlka dal slo
--- poadovan typ identifiktoru
*jmna pkaz se mohou shodovat, pak se pi tdn zaad ped
ostatn svho druhu --- kompiltor toti ukld spojov seznam setdn
*kompiltor kontroluje, zda jsou sla i podsla jen 1..N a zda existuj
odkazovan identifiktory; kontroluje tak, zda nebyly nadefinovny
duplicitn pkazy (stejn jmna i parametry); za shodn parametr se pi
testovn duplicit uvauj i lib. 2 indetifiktory i nvt
*sla a podsla se mohou i vce pkaz shodovat, to mj kompiltor
nezajm, take je mono pojmenovat 1 pkaz vce nzvy, ale zkontroluje,
zda m vdy pkaz stejn parametry; slo i poslo jsou ob typu bajt
*je zvykem, e pkaz slo 0 je exit (programu), take je zhodno
nadefinovat i njak takov pkaz a pro nic jinho ho nepout
*prv jeden pkaz ve vstupnm souboru mus bt oznaen jako TALK

zkompilovan kd pak sestv z posloupnosti <integer>
1. integer jsou 2 bajty (slo a podslo),
nsleduje tolik integer, kolik je parametr,
nae nsleduje dal pkaz
*matematick vraz se zkompiluje do postfixovho tvaru jako seznam
2*<integer>:
1. integer je typ (opertor nebo kter identifiktor)
2. integer je samotn obsah
vyhodnocen vrazu kon v okamiku, kdy je ve front 0 poloek (to udl
mat. vraz), pak kon i sm zkompilovan mat. vraz; toto pouh vybrn
poslednho mezivsledku ze zsobnku provede pkaz 0 (znamen tedy konec
vrazu)
*kompiltor hled odpovdajc pkaz, dokud jej nenalezne, duplicitn se
u neme objevit

pozn. dky relativnm skokm je mono kdy libovoln linkovat za sebe}
